Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Jom kippur: archaická podoba svátku a dnešní průběh oslav

27. 6. 2008

Jom kippur: archaická podoba svátku a dnešní průběh oslav

        V hebrejském kalendáři je šest postních dnů, z nichž nejvýznamnější je Jom kippur (heb. MyrBeih Mvy), který je slaven 10. dne 7. měsíce tišri (zíří/říjen).[1] Tento svátek je překládán jako „den smíření“, avšak přesnější výraz by zněl „den pokání“. Podle Sternovi knihy Gelebte jüdaische Feste je tento postní den významný tím, že je z těchto dnů jediným, který ustanovil Hospodin.[2]

 Jak původně probíhal den, který měl upozornit na to, že k odpuštění hříchů nestačí jen zápalné oběti? Na tuto otázku je třeba čerpat ze Starého zákona, konkrétně knihy Leviticus. V tento smírčí den přinesl velekněz, oblečen do kitlu,[3] krev mladého býka do svatyně, místnosti božího trůnu.

„I bude obětovati Aron volka svého v oběť za hřích, a očistí sebe i dům svůj, a zabije volka svého v oběť za hřích.“

 (Lv 16, 11) 

Potom naplnil svoji kadidelnici žhavými uhlíky a kadidlem,[4] což vyvolalo nad slitovnicí dým, během kterého sedmkrát stříkl trochu krve na podlahu před slitovnicí i na ni. Velekněz takto obětoval za sebe, neboť jako zástupce lidu musel být kulticky čistý. [5]

„A vloží kadidlo to na oheň před Hospodinem, a dým kadění toho přikryje slitovnici, kteráž jest nad svědectvím, a neumře.

Potom vezma krve volka toho, pokropí prstem svým na slitovnici k východu; tolikéž před slitovnicí kropiti bude sedmkrát krví tou prstem svým.“

(Lv 16, 13-14)

 Poté co se velekněz takto očistil, obětoval stejným způsobem kozla, jehož krví opět sedmkrát potřísnil slitovnici i podlahu kolem. Tímto způsobem tak očistil svatyni, protože i ona byla kulticky poskvrněna přítomností a službou hříšných lidí.[6]

„Zabije také v oběť za hřích kozla toho, kterýž jest lidu,  a vnese krev jeho do vnitřku za oponu, a učiní se krví jehož, jakož učinil se krví volka, totiž pokropí jí na slitovnici a před slitovnicí.

A očistí svatyni od nečistot synů Izraelských a od přestoupení jejich i všech hříchů jejich. Totéž učiní stánku úmluvy, kterýž jest mezi nimi uprostřed nečistot jejich.“

(Lv 16, 15-16)

 Když konečně byla očištěna i svatyně, mohl velekněz přistoupit k obětování za syny Izraele. Pro tuto potřebu byl použit opět kozel, avšak tentokrát nebyl zaříznut. Místo toho na něj velekněz symbolicky přenesl hříchy izraelitů. Poté byl vyhnán na poušť.

„A vlože Aron obě ruce své na hlavu kozla živého, vyznávati bude nad ním všechny nepravosti synů Izraelských, a všecka přestoupení jejich se všemi hříchy jejich, a vloží je na hlavu kozla, a vyžene ho skrze člověka k tomu zřízeného na poušť.“

 (Lv 16, 21)

        Dnešní praxe svátku Jom kippur již býčí ani kozlí oběti nevyžaduje. V současnosti je den pokání poslední z deseti dnů lítosti, začínajících na Roš hašana, během nichž se Židé věnují cvičení lítosti a modlitbě, jako přípravě na den smíření.[7] Ten začíná půl hodiny před západem slunce 9. tišri, kdy jsou lidé troubením na šofar[8] svoláváni na bohoslužbu do synagogy.[9] Během bohoslužby jsou vyndány ze svaté schrány dva svitky Tóry, které jsou následně nošeny po synagoze, aby je všichni přítomní mohli políbit a požádat o odpuštění za to, že ji nestudovali.[10] Při tom je sedmkrát pronášeno: „Světlo je zaseto spravedlivému a radost těm, kteří jsou upřímného srdce.“[11] poté jednou „Se souhlasem Všudypřítomného a se souhlasem zde přítomných, prohlašujeme v přítomnosti zdejšího soudu, že je dovoleno modlit se s hříšníky.“[12] Nakonec všichni zpívají třikrát Kol Nidrej,[13] a kajícně prosí Boha o odpuštění.[14] Někteří muži po bohoslužbě zůstávají v synagoze po celou noc, aby zde pokračovali v modlitbě.[15]

       Mnoho lidí během celého dne pokání zůstává stát, aby tak napodobili anděly. Jestliže se však postaví s tímto úmyslem, musí stát až do konce dne. Pokud chtějí později od tohoto úmyslu upustit, potřebují tzv. hataru (rozvázání slibu).[16]

        Jom kippur je šabat šabaton (šabat všech šabatů), během kterého je dodržován přísný půst vztahující se na pět oblastí: jídlo a pití, mytí, parfémování, nošení kožené obuvi a pohlavní styk. Před svátkem je proto důležité se dobře najíst, a to dvěma slavnostně upravenými chody.[17] Po jídle, většinou masitém, žehnají rodiče svým dětem a přimlouvají se za odpuštění jejich hříchů.

„Požehnejž tobě Hospodin, a střihejž tebe. Osvěť Hospodin tvář svou nad tebou, a buď milostiv tobě. Obratiž Hospodin tvář svou k tobě, a dejž tobě pokoj.“

 (Nu 6, 24-26)

Nakonec všichni společně požehnají: „Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, králi světa, ty jenž jsi nás zachoval při životě a dal nám všem dožít dnešního dne.“[18] Poté zažíná přísný půst jídla a pití, který musí dodržovat každý zbožný Žid. Existují však i určité výjimky, např. nemocný člověk může na radu lékaře a po rozmluvě s rabínem jíst tak, jak je zvyklí. Totéž platí i o ženách v šestinedělí a dětech, které nedosahují náboženské plnoletosti, tj. u dívek 12 let a u chlapců 13 let.[19]

          Den pokání však není jen dnem půstu, ale také vzpomínkou na zemřelé. Ta bývá prokazována zapalováním svíček, kterým se říká ner n’šama (světlo duše). Ženatí muži zapalují svíčky, jež se nazývají ner ha-bari (světlo zdraví).[20] Jom kippur, nejvýznamnější svátek židovského kalendáře, končí po asi 25 hodinách objevením prvních hvězd a jedním zatroubením na šofar.[21] Po zatroubení si lidé třikrát řeknou „Le-šana ha-ba birušalajim.“ (Příští rok v Jeruzalémě.) a odcházejí domů.[22]

Použitá literatura

Bibliografie

  • (1926): Biblí svatá, to jest: svatá písma Starého i Nového zákona. Praha: Britická i zahraničná společnost biblická.
  • Douglas, J. D. (1996): New Bible Dictionary. Praha: Návrat domů.
  • Putík, Alexandr (2004): Slovník judaik. Praha: Židovské muzeum.
  • Stern, Marc (1999): Gelebte jüdaische Feste. Praha: Vyšehrad.

Elektronické zdroje

  • Encyklopedia Judaica, (ed.) Geofrey Wigeder, [CD-ROM] Judaica Multimedia (Israel) Ltd. 2004.

Internetové zdroje

 



[1] Encyklopedia Judaica, Day of Atonement, 2004

[2] Stern, M., 1999, str. 79

[3] „Kitl: bílé roucho, podobající se bílé plátěné košili s vyšívaným límcem... K tomu patří ještě bílý plátěný pásek se stříbrnou sponou a bílá pokrývka hlavy, někdy ve formě zvláštní vyšší bílé čepice. Nošení kitlu symbolizuje nejen pokání, ale i pomíjivost lidského života, neboť v pohřebním oděvu podobném kitlu jsou věřící Židé pochováváni.“ Putík, A., 2004, str. 22

[4] Kadidlo: směs pálená ze čtyř věcí, které určil Bůh Mojžíšovi: „Vezmi sobě vonných věcí, balsamu, onychy, galbanu vonného, a kadidla čistého; jednostejná váha toho bude.  A uděláš z toho kadidlo, složení dílem apatekářským, osolené, čisté a svaté.“ (Lv 30, 34-35)

[5] Douglas, J. D., 1996, str. 158

[6] Tamtéž, str. 158

[7] Douglas, J. D., 1996, str. 159

[8] „Šofar: je rituální hudební nástroj, který se vyvinul ze starověké pastýřské trubky a je používán v synagoze... Obvyklým materiálem pro jeho výrobu je v naší oblasti kozí roh, je však možné použít i rohy ostatních zvířat, kromě domácího skotu. Běžný šofar je vyroben z ohlazeného rohu vylisovaného na plocho a ve spodní části ostře zahnutého. Ústí šofaru je většinou zdobeno jednoduchou obloučkovou řezbou, u honosných exemplářů bývá tělo zdobeno řezbou po celé ploše a opatřeno rytými nápisy. Šofary novodobé a šofary vyrobené v sefardské oblasti jsou ponechány v původním tvaru zakroucené.“ Putík, A., 2004, str. 88

[9] Douglas, J. D., 1996, str. 159; Stern, M., 1999, str. 79

[10] Stern, M., 1999, str. 85

[11] Stern, M., 1999, str. 85

[12] Tamtéž, str. 85

[13] Překlad bohoslužby: „Litujeme všech slibů, všech omezení, jež si ukládáme, přísah, zaklínání, příslibů zdrženlivosti a příslibů náhrad a všeho ostatního tomu podobného, ať se to nazývá jakkoli, co bychom přislíbili, odpřísáhli, zaklínali se či zakazovali si od Jom Kippuru (který minul až do tohoto Jom Kippuru a od Jom Kippuru) tohoto, až do Jom Kippuru příštího, kéž by byl pro nás k dobrému. Všechny nechť jsou zrušeny, odpuštěny, odvolány, anulovány, prohlášeny neplatnými, ať nemají ani moc, ani trvání. Naše sliby nechť jsou neplatnými sliby a naše zákazy ať nemají platnost a naše přísahy ať nejsou platnými přísahami.“ dostupný z http://www.olam.cz/aktuality/svatky/kol_nidrej.html

[14] Douglas, J. D., 1996, str. 159

[15] Lejl Jom Kipur, (on-line), (citováno 4. 3. 2008), dostupné z http://www.kicur.com/html/ kap132.htm

[16] Tamtéž

[17] Stern, M., 1999, str. 82

[18] Stern, M., 1999, str. 84

[19] Více o půstu: Stern, M., 1999, str. 82 nebo Jom Kipur, (on-line), (citováno 4. 3. 2008), dostupné z http://www.kicur.com/html/kap132.htm

[20] Tamtéž, str. 84

[21] Tamtéž, str. 79

[22] Jom Kipur, (on-line), (citováno 4. 3. 2008), dostupné z http://www.kicur.com/html/ kap132.htm

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář