Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


V Izraeli je po Washingtonu D. C. největší počet zahraničních žurnalistů a v místních médiích se téměř 90 % reportáží týká vlastní politiky. V současné době nejsou média západních zemí příliš objektivní. Často jsou zobrazovány nevyvážené záběry, např. matka s dítětem a na druhé straně armádní generál, avšak dochází i k vynechání či upravení kontextu. Děti jsou aranžovány jako doplněk izraelského ničení a fotografie palestinských chlapců házející kameny na izraelský tank se již stali jakousi ikonou palestinské propagandy. Palestinští žurnalisté jsou pod neustálým tlakem vládních autorit i teroristických skupin.

30. září 2000 se v New York Times objevila fotografie policisty a zmláceného mladíka, s podtitulkem „Izraelský policista a Palestinec na Chrámové hoře“, kterou okamžitě převzala i další média. Totožnost zraněného muže byla odhalena díky Aaronu Grossmanovi, který poslal do redakce New York Times dopis: „Ohledně fotky izraelského vojáka a Palestince na Chrámové hoře, kterou jste zveřejnili na straně A5 - ten Palestinec je ve skutečnosti můj syn, Tuvia Grossman, židovský student z Chicaga. On a jeho dva kamarádi byli, během své cesty Jeruzalémem, vytaženi z taxíku palestinskými Araby a krutě zbiti a pobodáni. Ten obrázek nemohl být pořízen na Chrámové hoře, protože tam nejsou žádné čerpací stanice a zajisté tedy ani žádná s hebrejskými nápisy, jako těmi, které je možné vidět na obrázku za izraelským vojákem, který se pokouší zachránit mého syna.“    

Mezi příklady lze uvést i situaci první izraelsko-arabské války. V proizraelských médiích se prohlašovalo, že 650.000 špatně vyzbrojených Židů stálo proti stamilionovému arabskému světu. Naopak v proarabských se často objevovalo, že roztříštěná arabská populace bez jednotného velení se zastaralou výzbrojí bojovala proti velice dobře organizovaným židovským jednotkám.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář